Sportovní lukostřelba

V lukostřelbě lukostřelec používá luk k pohonu šípů, s nimiž se snaží zasáhnout cíl v nastavené vzdálenosti. Lukostřelba je v angličtině odvozena od latinského slova arcus, což se ve starověku používalo pouze pro luk, který sloužil pro bojové a lovecké účely. Dnes je tomu jinak, dnes je to i soutěžní sport. Stal se jím ve 40. letech 19. století. 

Na olympijských hrách v Paříži v roce 1900 byla lukostřelba schválena jako sport letní olympiády. Jedinou disciplínou tohoto sportu, která se na olympijských hrách objevila, je recurve lukostřelba, tedy druh terčové lukostřelby. 

Mezi běžné sportovní typy lukostřelby patří: 

• Terčová lukostřelba, která se pořádá venku nebo uvnitř ve vzdálenosti 18-90 m od cíle. 
• Polní lukostřelba představuje formu lukostřelby, která zahrnuje střelbu na cíle různé vzdálenosti, často v nerovném terénu. 
• Clout archery je formou lukostřelby, která se podobá terčové lukostřelbě s tím rozdílem, že míříte na vlajku mezi skupinou soustředěných kruhových bodovacích zón z velké vzdálenosti. 
• 3D lukostřelba je forma lukostřelby, v němž je cílem zasáhnout cíle ve tvaru zvířat na neznámé vzdálenosti. 
• Crossbow lukostřelba je disciplína, v níž se místo běžného luku používá kuše. 
• Flight Archery je lukostřelba, v níž je cílem vystřelit šíp co nejdále. 
• Lyžařská lukostřelba zahrnuje lyžování a střelbu šípů na cíle. 
• Horseback Archery je střelbou šípů na cíle při jízdě na koni. 
• Darchery je kombinace šipek a lukostřelby, použití luků a šípů typicky používaných pro lukostřelbu, ale cílem je terč na šipky.