Neznámá a tajuplná hra Sepak takraw
Sepak takraw je míčová hra pocházející z jihovýchodní Asie. Připomíná nohejbal, ale hraje se s proutěným míčem přes vyšší síť. Sepak takraw se hrál na Malajském poloostrově patrně už v 9. století. Byla to součást vojenské přípravy, oblíbená mezi aristokraty. Kronika Sejalah Melayu z 15. století vypráví příběh korunního prince, který přišel o následnictví za trest poté, co zabil jistého šlechtice kvůli sporu při hře. Tehdy se hrálo v kruhu a šlo o to udržet míč co nejdéle ve vzduchu.
Moderní pravidla, inspirovaná volejbalem, vznikla po 2. světové válce a byla založena ISTAF. V roce 1985 byl založen světový šampionát a od roku 1990 byl sport zařazen na program Asijských her. Tradičními velmocemi tohoto sportu jsou Thajsko, Malajsie, Barma, Indonésie a Vietnam. V současnosti se Sepak takraw hraje i v Japonsku, ve Francii, USA, Brazílii nebo Austrálii. V roce 2009 byla vytvořena i česká reprezentace.
Název pochází z malajského slova sepak, což znamená kopat a thajského takraw ze slova míč. Název je tedy výsledkem kompromisu mezi dvěma hlavními rivaly v tomto sportu. Sepak takraw se hraje na badmintonovém kurtu o rozměrech 13,5x6 m. Když se hraje v hale, musí být strop minimálně 8 m vysoký. Uprostřed je natažena síť, jejíž horní okraj je ve výšce 152 cm. Míč je upleten z ratanu, má obvod 43-45 cm a váží maximálně 180 g. Na každé straně nastupují 3 hráči, 1 je tradičně vzadu a 2 u sítě. Jejich cílem je, aby se míč dotkl země na soupeřově polovině kurtu. Míč mohou zasáhnout pouze nohama, trupem nebo hlavou. Lehký míč a vysoká síť nutí hráče provádět salta a další akrobatické zákroky, které jsou pro diváky velmi atraktivní. Zápas se hraje na 2 vítězné sety do 21 bodů, set musí skončit dvoubodovým rozdílem. Existuje i ženská varianta hry, při níž se používá lehčí míč a síť je ve výšce 142 cm.